Foto: Jan Miklín

Jihomoravské lužní lesy nezbytně potřebují řádnou ochranu

Lužní lesy nad soutokem Moravy a Dyje, známé také jako Soutok nebo Moravská Amazonie, jsou přírodně nejbohatší lesy u nás. Pro řadu druhů živočichů, hub a rostlin jsou hlavním nebo jediným místem výskytu u nás. Vlastníkem je český stát, který se před více než dvaceti lety zavázal k jejich ochraně. Tu dosud nebyl schopen zajistit. Toto cenné území ale řádnou péči a ochranu potřebuje nutně a co nejdříve.

Odborné společnosti sdružující více než 9 000 odborníků a zájemců o nejrůznější složky naší přírody tak znovu vyzývají k řešení největšího problému ochrany přírody u nás. A staví se tak po bok více než 15 tisíc občanů žádajících důslednou ochranu jihomoravských lužních lesů Peticí za záchranu Moravské Amazonie.

Zajištění územní ochrany, tedy vyhlášení CHKO a sítě přírodních památek a rezervací, je tak příležitostí především pro adekvátní péči a efektivní hospodaření v souladu s přírodou, ale i zachování oblasti pro volnočasové aktivity místních i přespolních.

Rychlé zajištění funkční ochrany Soutoku formou přírodních rezervací a památek a chráněné krajinné oblasti, tak jak je navržena, je naprosto nezbytné, abychom mohli zachovat jeho jedinečné přírodní hodnoty,” říká Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické. “Na potřebě ochrany lužních lesů se shodují odborníci napříč obory. Soutok je území takových kvalit přírodních i kulturních, že nutnost jeho ochrany vidí jasně i veřejnost,” dodává.

O ochraně lužních lesů se jedná už půl století. Po roce 2000 tu měla vzniknout chráněná krajinná oblast. V roce 2011 vláda rozhodla, že zde má být vyhlášena řada menších chráněných území. Návrh jejich soustavy existuje od roku 2014. V programovém prohlášení vlády z roku 2022 je dokonce uveden národní park, teď je v přípravě chráněná krajinná oblast.

Vyhlašování CHKO je komplexní záměr, proto musí zároveň běžet vyhlašování přírodních památek a rezervací. Krajský úřad Jihomoravského kraje loni v prosinci vyhlásil tři menší rezervace, další je těsně před vyhlášením. Ministerstvo životního prostředí, ale s vyhlašováním národních přírodních rezervací a památek z nepochopitelných důvodů otálí. Zatím nejsou vyhlášeny ani národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy a národní přírodní památka Soutok, záměr na jejich vyhlášení přitom MŽP oznámilo už v letech 2019 a 2020. Záměr na vyhlášení dalších území nebyl ani ohlášen. Příroda Soutoku tak stále efektivně chráněná není,“ říká profesor David Storch, předseda České společnosti pro ekologii.

Lužní lesy na Soutoku jsou nositelem mnoha národních i mezinárodních ochranářských titulů. Žádný z nich ale potřebnou ochranu nepřinesl. “Vhodným nástrojem ochrany jsou chráněná území. Ta ale v lužních lesích zabírají menší rozlohu než chráněná území v Praze.“ dodává předseda České botanické společnosti, profesor Karel Prach.

Absence územní ochrany Soutoku je zcela jasně jedním z největších dluhů našeho státu vůči přírodě a již dávno se stala také mezinárodní ostudou,” říká doktor David Král, předseda České společnosti entomologické. “Situace ohledně územní ochrany se už desítky let prakticky nemění a stav lužní krajiny se setrvale zhoršuje. Je proto potřeba urychleně dotáhnout vyhlašování sítě přírodních památek a rezervací a také chráněné krajinné oblasti,” uzavírá.

Tisková zpráva ke společnému prohlášení osmi odborných společností

Foto: Jan Miklín

Kontakty:

Česká společnost pro ekologii
https://www.cspe.cz
prof. David Storch, Ph.D.
storch@cts.cuni.cz

Česká botanická společnost
https://botanospol.cz/
doc. RNDr. Jakub Těšitel, Ph.D.
tesitel@sci.muni.cz

Česká společnost entomologická
https://www.entospol.cz
Mgr. Ing. David Sommer
entospol@gmail.com

Česká společnost ornitologická
https://www.birdlife.cz
Gašpar Čamlík
camlik@birdlife.cz

Česká společnost pro ochranu netopýrů
https://www.ceson.org
Tomáš Bartonička
bartonic@sci.muni.cz

Česká vědecká společnost pro mykologii
http://www.czechmycology.org/cz/cvsm-vybor.php
Lucie Zíbarová
cvsm@czechmycology.org

Správa chystané CHKO Soutok najde své místo v Lanžhotě: Bývalá škola se promění v centrum ochrany přírody

Správa chystané Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok v jihovýchodním cípu Česka bude sídlit v Lanžhotě na Břeclavsku, a to v objektu bývalé školy. V tiskové zprávě to dnes uvedly ministerstvo životního prostředí a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Instituce umístění hledaly několik měsíců, nabídky vhodných objektů zaslala Břeclav a právě Lanžhot. 

„Vybrali jsme tu, která nejlépe vyhovuje potřebám budoucího úřadu a zároveň je výhodná ekonomicky. Klíčové také je, aby místo bylo pro občany dobře dostupné. Volba Lanžhota je logická i proto, že jeho katastr zasahuje do chráněné krajinné oblasti největším dílem ze všech dotčených obcí,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Města a obce také nabídly vhodná místa a objekty pro informační středisko a návštěvnické centrum, takzvaného Domu přírody. S nabídkou se přihlásily Mikulčice, Lanžhot a Břeclav. Na rozdíl od správy CHKO tyto projekty uskutečňuje a provozuje vždy místní partner s podporou státu. Podle institucí je nejvíce připravený projekt návštěvnického centra v zámku v Břeclavi, záměr Mikulčic zřídit informační středisko CHKO vyhodnotily jako také vhodný. Další obce a partneři, například Lednice, Podivín či Národní památkový ústav, projevili zájem o vybudování menších prvků pro návštěvníky.

„Je dobře, že v případě vyhlášení CHKO vznikne hned v prvních letech infrastruktura informující, orientující a usměrňující návštěvníky. Kromě Domu přírody Soutoku se vybudují naučné stezky či ptačí pozorovatelny, které zájemcům usnadní poznávání zdejší jedinečné přírody,“ doplnil Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR.

Budoucí CHKO Soutok zaujímá nekompaktní území o rozloze přes 120 kilometrů čtverečních. Součástí je část Lednicko-valtického areálu severozápadně od Břeclavi a oblast jižně od Břeclavi a Lanžhota, která hraničí s Rakouskem a Slovenskem. Do CHKO bude patřit také území od Lanžhota na severovýchod mezi hranicí se Slovenskem a tokem Kyjovky. Ve střední Evropě jde o unikátní systém lužních lesů.

V Česku je kromě čtyř národních parků 26 CHKO, přičemž naposledy vznikla v roce 2016 CHKO Brdy na ploše bývalého vojenského prostoru.

Zdroj: ČTK

CHKO Soutok bude možné vyhlásit od 1. ledna 2025

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) očekává, že Chráněnou krajinnou oblast Soutok (CHKO) v jihovýchodním cípu Česka bude možné vyhlásit 1. ledna 2025. K návrhu dostalo ministerstvo zhruba 1 700 připomínek, unikátních je podle ministerstva však jen osm. 

Drtivá většina námitek se opakuje a řada vlastníků parcel posílala námitku za každou parcelu zvlášť. Podle Hladíka je to zbytečné, relevanci mají všechny stejnou. Předpokládá, že se je podaří vypořádat za několik měsíců a příprava CHKO půjde tak, aby mohla být od začátku příštího roku vyhlášena. 

Připomínky podle něj nejsou zásadní, týkají se většinou vymezení hranic, návrhu bližších ochranných podmínek a způsobu zajištění ochrany evropsky významných lokalit. „Pozitivně se projevil rok intenzivních jednání se všemi dotčenými. Dnes tak drtivá většina lidí, spolků či samospráv nastavení podporuje,“ řekl Hladík.

Správa CHKO bude sídlit v Břeclavi nebo v Lanžhotě. V jednom z těchto míst bude také návštěvnické centrum, druhé bude ve východní části CHKO v Mikulčicích.

Zatím s obcemi jednáme,“ řekl Hladík. Vzhledem k malé velikosti CHKO bude mít její správa jen několik zaměstnanců, přičemž část z nich se přesune ze svého působiště, tedy z obcí s rozšířenou působností a dohled na ochranou krajiny budou vykonávat na správě CHKO.

Ministerstvo již dříve spustilo, případně se chystá zahájit několik projektů, které ochraně přírody pomohou. Jde například o obnovu Slováckých luk u Lednice, které mají rozlohu zhruba 65 hektarů.

„Na obnově spolupracujeme s Mendelovou univerzitou. Jedná se o podmáčené louky, na nichž kvete velké množství druhů bylin,“ poznamenal Hladík.

Dále se staví klapkový jez na Dyji, který umožní řízené zaplavování lužních lesů, k čemuž má sloužit i trvale vyšší hladina Novomlýnských nádrží. Ministerstvo se chystá řešit také problém s komářími kalamitami, a to bez použití chemie.

„Máme dobré zkušenosti z Litovelského Pomoraví, kde to dobře funguje,“ doplnil Hladík. A zmínil také nutnost dlouhodobější snahy o odstranění invazní byliny ambrozie.

Snahou ministerstva je také to, aby se návštěvníci rozprostřeli po celém území CHKO a nekoncentrovali se hlavně v Lednicko-valtickém areálu. I s pomocí švýcarských fondů tak chce vylepšit návštěvnickou infrastrukturu, která pomůže jak pěším, tak cyklistům.

Budoucí CHKO Soutok zaujímá nekompaktní území o rozloze přes 120 kilometrů čtverečních. Její součástí je část Lednicko-valtického areálu severozápadně od Břeclavi a oblast jižně od Břeclavi a Lanžhota, která hraničí s Rakouskem a Slovenskem, a také území od Lanžhota na severovýchod mezi hranicí se Slovenskem a tokem Kyjovky. Ve střední Evropě jde o unikátní systém lužních lesů. V Česku je kromě čtyř národních parků 26 CHKO, přičemž naposledy vznikla v roce 2016 CHKO Brdy na ploše bývalého vojenského prostoru. Již několik let stát připravuje také přeměnu části CHKO Křivoklátsko na národní park.

Zdroj: ČTK