Nová pravidla pro rybolov v CHKO Soutok: Spolupráce rybářů a ochránců přírody

Zajištění bezkonfliktního výkonu rybářského práva v chráněné krajinné oblasti Soutok – o tom nyní jednají zástupci Moravského rybářského svazu a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Jednou z hlavních otázek je vyjasnění podmínek pro využívání rybářských přístřešků a případného dalšího vybavení na březích revírů Moravského rybářského svazu (MRS) v nově vznikající CHKO. Zástupci rybářů i AOPK ČR se shodují na tom, že bude nutné legislativní řešení, nejen v CHKO je totiž táboření obecně zakázáno. Řešením by mohlo být vydávání výjimek nebo opatření obecné povahy, které by umožnilo využívání rybářských přístřešků a případného dalšího vybavení pro všechny držitele platného oprávnění k lovu ryb.

Chceme najít takové řešení, aby rybáři nemuseli řešit individuální výjimky a při rybaření by si mohly postavit přístřešek všechny legálně lovící osoby. Bude ale ještě nutné upřesnit podmínky – třeba velikost  a konstrukci přístřešků. Počítáme s tím, že pravidla budou domluvena ještě před tím, než začne platit vládní nařízení o vzniku chráněné krajinné oblasti, tedy nejpozději do začátku července,“ upřesňuje Roman Zajíček z AOPK ČR.  

To neznamená, že využívání rybářských přístřešků nemůže být v konkrétních úsecích v odůvodněných případech omezeno. Ať už kvůli ochraně přírody nebo prostřednictvím vyhlášek dotčených obcí.

Společným záměrem MRS a AOPK ČR je nastavení transparentních a objektivních pravidel, která nebudou rybáře zbytečně omezovat, budou platit pro všechny stejně a nebudou vyžadovat individuální výjimky. Jsem potěšen, že naše jednání jsou konstruktivní a mají společný cíl,“ říká Václav Habán z Moravského rybářského svazu.

Dalším důležitým bodem řešení společných zájmů je stanovení podmínek, za jakých bude umožněn přístup rybářské veřejnosti k rybářským revírům MRS. Reálně se jedná o užití jednostopých motorových vozidel s konstrukční rychlostí do 45 km/h. To však musí být předmětem projednání s dalšími subjekty (obce, vlastníci pozemků a orgány Policie ČR). V mnoha lokalitách CHKO by vjezd těchto vozidel nemusel být problém, ale finální rozhodnutí bude záviset na konkrétních místech. 

Zdroj: AOPK ČR

U soutoku Dyje s Moravou vznikla dvě nová menší chráněná území

U soutoku Dyje s Moravou na Břeclavsku vznikla počínaje dneškem dvě nová menší chráněná území. Účinnosti nabyla vyhláška o vzniku národní přírodní rezervace (NPR) Lanžhotské pralesy a národní přírodní památka (NPP) Soutok. Obě území tvoří funkční celek, řekla ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Stále v přípravě je vznik Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok.

S účinností vyhlášky byly zároveň zrušeny původní NPR Ranšpurk a NPR Cahnov-Soutok, které se staly součástí vzniklé NPR Lanžhotské pralesy. Obě nově vzniklá chráněná území tvoří podle mluvčí funkční celek.

Byla zřízena k ochraně pestré mozaiky přírodních ekosystémů, ovlivněných přirozenou dynamikou záplav, zejména lužních lesů, ale i dubohabřin, rozlehlých luk s charakteristickými solitérními duby, mokřadů a vodních ploch, které poskytují útočiště mnoha vzácným a ohroženým druhům rostlin a živočichů,“ popsala mluvčí.

Doplnila, že zatímco v NPR bude převládat bezzásahový režim, v rozlehlejší NPP se bude nadále hospodařit, avšak šetrnějším způsobem, který bude více zohledňovat mimořádnou biologickou hodnotu území.

Ochránci přírody se už dlouhá léta zasazují o ochranu lužních lesů podél dolních toků řek Moravy a Dyje. Oblasti se přezdívá Moravská Amazonie. Stále se počítá s tím, že se lokalita stane chráněnou krajinnou oblastí. To se podle původních předpokladů ministerstva mělo stát právě od začátku roku 2025, termín byl ale posunut o půl roku kvůli dořešení sporných bodů v řízení. Účinnost nařízení vlády o vyhlášení CHKO Soutok je tak v návrhu stanovena na 1. července 2025.

CHKO Soutok má mít rozlohu 120 kilometrů čtverečních. Lokalita je domovem mnoha druhů rostlin, živočichů a hub. V roce 2018 tam byl popsán zcela nový druh brouka – kožojed moravský. Žije tam v tuzemsku nejbohatší populace motýlů nesytek, vzácná můra svlačcová či 80 procent našich původních druhů ryb. Vyskytuje se tam také 250 druhů ptáků, z nichž tam 140 druhů hnízdí, jako například vzácný orel královský. Území je od roku 2003 součástí sítě mezinárodně významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy, náleží do evropské soustavy Natura 2000 a na seznam světového dědictví UNESCO. Síť slepých říčních ramen, meandrů, mokřadů, tůní a vlhkých luk se soliterními prastarými duby a lesy s mimořádně rozmanitou přírodou se má stát 27. chráněnou krajinnou oblastí ČR.

Zdroj: ČTK

Foto: Jan Miklín

Jihomoravské lužní lesy nezbytně potřebují řádnou ochranu

Lužní lesy nad soutokem Moravy a Dyje, známé také jako Soutok nebo Moravská Amazonie, jsou přírodně nejbohatší lesy u nás. Pro řadu druhů živočichů, hub a rostlin jsou hlavním nebo jediným místem výskytu u nás. Vlastníkem je český stát, který se před více než dvaceti lety zavázal k jejich ochraně. Tu dosud nebyl schopen zajistit. Toto cenné území ale řádnou péči a ochranu potřebuje nutně a co nejdříve.

Odborné společnosti sdružující více než 9 000 odborníků a zájemců o nejrůznější složky naší přírody tak znovu vyzývají k řešení největšího problému ochrany přírody u nás. A staví se tak po bok více než 15 tisíc občanů žádajících důslednou ochranu jihomoravských lužních lesů Peticí za záchranu Moravské Amazonie.

Zajištění územní ochrany, tedy vyhlášení CHKO a sítě přírodních památek a rezervací, je tak příležitostí především pro adekvátní péči a efektivní hospodaření v souladu s přírodou, ale i zachování oblasti pro volnočasové aktivity místních i přespolních.

Rychlé zajištění funkční ochrany Soutoku formou přírodních rezervací a památek a chráněné krajinné oblasti, tak jak je navržena, je naprosto nezbytné, abychom mohli zachovat jeho jedinečné přírodní hodnoty,” říká Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické. “Na potřebě ochrany lužních lesů se shodují odborníci napříč obory. Soutok je území takových kvalit přírodních i kulturních, že nutnost jeho ochrany vidí jasně i veřejnost,” dodává.

O ochraně lužních lesů se jedná už půl století. Po roce 2000 tu měla vzniknout chráněná krajinná oblast. V roce 2011 vláda rozhodla, že zde má být vyhlášena řada menších chráněných území. Návrh jejich soustavy existuje od roku 2014. V programovém prohlášení vlády z roku 2022 je dokonce uveden národní park, teď je v přípravě chráněná krajinná oblast.

Vyhlašování CHKO je komplexní záměr, proto musí zároveň běžet vyhlašování přírodních památek a rezervací. Krajský úřad Jihomoravského kraje loni v prosinci vyhlásil tři menší rezervace, další je těsně před vyhlášením. Ministerstvo životního prostředí, ale s vyhlašováním národních přírodních rezervací a památek z nepochopitelných důvodů otálí. Zatím nejsou vyhlášeny ani národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy a národní přírodní památka Soutok, záměr na jejich vyhlášení přitom MŽP oznámilo už v letech 2019 a 2020. Záměr na vyhlášení dalších území nebyl ani ohlášen. Příroda Soutoku tak stále efektivně chráněná není,“ říká profesor David Storch, předseda České společnosti pro ekologii.

Lužní lesy na Soutoku jsou nositelem mnoha národních i mezinárodních ochranářských titulů. Žádný z nich ale potřebnou ochranu nepřinesl. “Vhodným nástrojem ochrany jsou chráněná území. Ta ale v lužních lesích zabírají menší rozlohu než chráněná území v Praze.“ dodává předseda České botanické společnosti, profesor Karel Prach.

Absence územní ochrany Soutoku je zcela jasně jedním z největších dluhů našeho státu vůči přírodě a již dávno se stala také mezinárodní ostudou,” říká doktor David Král, předseda České společnosti entomologické. “Situace ohledně územní ochrany se už desítky let prakticky nemění a stav lužní krajiny se setrvale zhoršuje. Je proto potřeba urychleně dotáhnout vyhlašování sítě přírodních památek a rezervací a také chráněné krajinné oblasti,” uzavírá.

Tisková zpráva ke společnému prohlášení osmi odborných společností

Foto: Jan Miklín

Kontakty:

Česká společnost pro ekologii
https://www.cspe.cz
prof. David Storch, Ph.D.
storch@cts.cuni.cz

Česká botanická společnost
https://botanospol.cz/
doc. RNDr. Jakub Těšitel, Ph.D.
tesitel@sci.muni.cz

Česká společnost entomologická
https://www.entospol.cz
Mgr. Ing. David Sommer
entospol@gmail.com

Česká společnost ornitologická
https://www.birdlife.cz
Gašpar Čamlík
camlik@birdlife.cz

Česká společnost pro ochranu netopýrů
https://www.ceson.org
Tomáš Bartonička
bartonic@sci.muni.cz

Česká vědecká společnost pro mykologii
http://www.czechmycology.org/cz/cvsm-vybor.php
Lucie Zíbarová
cvsm@czechmycology.org