Nová pravidla pro rybolov v CHKO Soutok: Spolupráce rybářů a ochránců přírody

Zajištění bezkonfliktního výkonu rybářského práva v chráněné krajinné oblasti Soutok – o tom nyní jednají zástupci Moravského rybářského svazu a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Jednou z hlavních otázek je vyjasnění podmínek pro využívání rybářských přístřešků a případného dalšího vybavení na březích revírů Moravského rybářského svazu (MRS) v nově vznikající CHKO. Zástupci rybářů i AOPK ČR se shodují na tom, že bude nutné legislativní řešení, nejen v CHKO je totiž táboření obecně zakázáno. Řešením by mohlo být vydávání výjimek nebo opatření obecné povahy, které by umožnilo využívání rybářských přístřešků a případného dalšího vybavení pro všechny držitele platného oprávnění k lovu ryb.

Chceme najít takové řešení, aby rybáři nemuseli řešit individuální výjimky a při rybaření by si mohly postavit přístřešek všechny legálně lovící osoby. Bude ale ještě nutné upřesnit podmínky – třeba velikost  a konstrukci přístřešků. Počítáme s tím, že pravidla budou domluvena ještě před tím, než začne platit vládní nařízení o vzniku chráněné krajinné oblasti, tedy nejpozději do začátku července,“ upřesňuje Roman Zajíček z AOPK ČR.  

To neznamená, že využívání rybářských přístřešků nemůže být v konkrétních úsecích v odůvodněných případech omezeno. Ať už kvůli ochraně přírody nebo prostřednictvím vyhlášek dotčených obcí.

Společným záměrem MRS a AOPK ČR je nastavení transparentních a objektivních pravidel, která nebudou rybáře zbytečně omezovat, budou platit pro všechny stejně a nebudou vyžadovat individuální výjimky. Jsem potěšen, že naše jednání jsou konstruktivní a mají společný cíl,“ říká Václav Habán z Moravského rybářského svazu.

Dalším důležitým bodem řešení společných zájmů je stanovení podmínek, za jakých bude umožněn přístup rybářské veřejnosti k rybářským revírům MRS. Reálně se jedná o užití jednostopých motorových vozidel s konstrukční rychlostí do 45 km/h. To však musí být předmětem projednání s dalšími subjekty (obce, vlastníci pozemků a orgány Policie ČR). V mnoha lokalitách CHKO by vjezd těchto vozidel nemusel být problém, ale finální rozhodnutí bude záviset na konkrétních místech. 

Zdroj: AOPK ČR

Vláda schválila vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok!

Na pomezí řek Moravy a Dyje vznikne 27. chráněná krajinná oblast Česka. Založení CHKO Soutok ve středu svým nařízením schválila vláda, informoval o tom po zasedání ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Oblast soutoku řek Dyje a Moravy je pro své přírodní i kulturní hodnoty v celoevropském měřítku územím jedinečným a mimořádně cenným. Jde o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě a najdeme zde i mokřady chráněné Ramsarskou úmluvou. Zásadní roli tu hraje voda, síť říčních ramen, mokřadů, tůní, nivních luk a lužních lesů.

Území s mimořádnou biodiverzitou obývá na 900 druhů cévnatých rostlin a stovky druhů vzácných živočichů, například čolek dunajský nebo orel královský. Nyní by se měla oblast dočkat celoplošné ochrany a stát se chráněnou krajinnou oblastí s vyhlášením k 1. červenci 2025.

Ministerstvo životního prostředí zdůrazňuje, že vyhlášení CHKO zajistí vyšší ochranu přírodních i kulturních hodnot, přičemž by nemělo negativně ovlivnit hospodářské využívání území. Náklady na správu nové CHKO mají ročně činit 7,8 milionu korun. „Je to asi nejkomplexnější lužní les ve střední Evropě,“ uvedl ministr Petr Hladík (KDU-ČSL) na tiskové konferenci.

„Oblast soutoku Moravy a Dyje je navrhovaná k územní ochraně již od poloviny minulého století. I když od té doby byla poškozena mnoha zásahy, především regulací řek a změnou vodního režimu v důsledku výstavby vodního díla Nové Mlýny, přesto si dodnes uchovala mimořádné přírodní a kulturní hodnoty. Jde o rodinné stříbro – stejně významný fenomén jako jsou bělokarpatské louky, pálavská bradla nebo moravský kras. Vyhlášením CHKO Soutok se tak splácí jeden z největších dluhů ochrany přírody,“ konstatuje zástupce ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) Pavel Pešout, který je přípravou CHKO Soutok pověřen.

Vyhlášení CHKO Soutok neomezí život místních obyvatel

Vyhlášení CHKO neznamená omezení pro místní obyvatele a návštěvníky. V CHKO nejsou zahrnuta žádná města ani vesnice, jejich rozvoj tedy nebude vyhlášením CHKO dotčen.

„Do příprav záměru vyhlášení CHKO byly zahrnuty i místní subjekty a na základě jejich připomínek se upravovaly hranice a podmínky ochrany tak, aby byla zajištěna co nejlepší péče o dochované přírodní a kulturní dědictví a zároveň aby nebyl dotčen běžný život místních obyvatel. Proběhlo téměř 300 jednání s představiteli obcí, místní veřejností, hospodáři, spolky a dalšími partnery. Se samosprávami probíhá spolupráce i nadále, konkrétně na úpravě hranic evropsky významných lokalit a na přípravě plánu péče o CHKO,“ doplnil zástupce ředitele AOPK ČR Pavel Pešout

Mapu CHKO Soutok naleznete zde.

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Vláda projedná vyhlášení CHKO Soutok

Vláda ve středu projedná návrh nařízení o vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok na pomezí řek Moravy a Dyje. Vyplývá to z programu vlády. Území patří k největším komplexům lužních lesů ve střední Evropě.

Oblast o rozloze téměř 120 kilometrů čtverečních je již součástí soustavy Natura 2000 nebo Biosférické rezervace Dolní Morava. Ministerstvo životního prostředí zdůrazňuje, že vyhlášení CHKO zajistí vyšší ochranu přírodních i kulturních hodnot, přičemž by nemělo negativně ovlivnit hospodářské využívání území. Náklady na správu nové CHKO mají ročně činit 7,8 milionu korun. Oblast by se stala 27. CHKO v Česku.

Zřízení CHKO Soutok by mělo mimo jiné sjednotit správu území pod Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR), která zajistí péči o regionální biotopy, vodní režim a lužní lesy. Jednorázové náklady spojené se zřízením Správy CHKO, včetně investic do vybavení a označení hranic, dosahují 5,2 milionu korun. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) by mělo vyhlášení oblasti rovněž zvýšit turistickou atraktivitu regionu. Studie Univerzity Karlovy odhaduje, že roční návštěvnost by mohla stoupnout o 48 procent, což by regionu přineslo navýšení HDP o více než 29 milionů korun ročně.

Návrh nařízení vyvolal i kritiku. Připomínky vznesly někteří vlastníci pozemků, kteří se obávají omezení hospodářské činnosti a procesních komplikací. Několik z nich podalo žaloby, avšak soud dosud rozhodl pouze o tom, že vyhlášení CHKO nelze předběžně pozastavit. Ministerstvo uvedlo, že územní omezení již v současné době existují kvůli začlenění do Natura 2000, a vyhlášení CHKO by tak mělo jen minimální dopad na současné hospodaření.

Součástí návrhu je i vymezení čtyř zón ochrany přírody s různou mírou regulace činností. Nejvyšší ochrana se bude vztahovat na lužní lesy v oblasti Niva Dyje a Soutok-Podluží, které jsou klíčové pro udržení biodiverzity a kvality vodního režimu. S návrhem související vyhláška o zónách ochrany definuje například regulace stavební činnosti, zásahy do vodních toků či těžby dřeva. Návrh podpořily i ekologické organizace.

Lokalita je domovem mnoha druhů rostlin, živočichů a hub. V roce 2018 tam byl popsán zcela nový druh brouka – kožojed moravský. Žije tam v tuzemsku nejbohatší populace motýlů nesytek, vzácná můra svlačcová či 80 procent původních druhů ryb. Vyskytuje se tam také 250 druhů ptáků, z nichž tam 140 druhů hnízdí, jako například vzácný orel královský.

Zdroj: ČTK

U soutoku Dyje s Moravou vznikla dvě nová menší chráněná území

U soutoku Dyje s Moravou na Břeclavsku vznikla počínaje dneškem dvě nová menší chráněná území. Účinnosti nabyla vyhláška o vzniku národní přírodní rezervace (NPR) Lanžhotské pralesy a národní přírodní památka (NPP) Soutok. Obě území tvoří funkční celek, řekla ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Stále v přípravě je vznik Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok.

S účinností vyhlášky byly zároveň zrušeny původní NPR Ranšpurk a NPR Cahnov-Soutok, které se staly součástí vzniklé NPR Lanžhotské pralesy. Obě nově vzniklá chráněná území tvoří podle mluvčí funkční celek.

Byla zřízena k ochraně pestré mozaiky přírodních ekosystémů, ovlivněných přirozenou dynamikou záplav, zejména lužních lesů, ale i dubohabřin, rozlehlých luk s charakteristickými solitérními duby, mokřadů a vodních ploch, které poskytují útočiště mnoha vzácným a ohroženým druhům rostlin a živočichů,“ popsala mluvčí.

Doplnila, že zatímco v NPR bude převládat bezzásahový režim, v rozlehlejší NPP se bude nadále hospodařit, avšak šetrnějším způsobem, který bude více zohledňovat mimořádnou biologickou hodnotu území.

Ochránci přírody se už dlouhá léta zasazují o ochranu lužních lesů podél dolních toků řek Moravy a Dyje. Oblasti se přezdívá Moravská Amazonie. Stále se počítá s tím, že se lokalita stane chráněnou krajinnou oblastí. To se podle původních předpokladů ministerstva mělo stát právě od začátku roku 2025, termín byl ale posunut o půl roku kvůli dořešení sporných bodů v řízení. Účinnost nařízení vlády o vyhlášení CHKO Soutok je tak v návrhu stanovena na 1. července 2025.

CHKO Soutok má mít rozlohu 120 kilometrů čtverečních. Lokalita je domovem mnoha druhů rostlin, živočichů a hub. V roce 2018 tam byl popsán zcela nový druh brouka – kožojed moravský. Žije tam v tuzemsku nejbohatší populace motýlů nesytek, vzácná můra svlačcová či 80 procent našich původních druhů ryb. Vyskytuje se tam také 250 druhů ptáků, z nichž tam 140 druhů hnízdí, jako například vzácný orel královský. Území je od roku 2003 součástí sítě mezinárodně významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy, náleží do evropské soustavy Natura 2000 a na seznam světového dědictví UNESCO. Síť slepých říčních ramen, meandrů, mokřadů, tůní a vlhkých luk se soliterními prastarými duby a lesy s mimořádně rozmanitou přírodou se má stát 27. chráněnou krajinnou oblastí ČR.

Zdroj: ČTK

Správa chystané CHKO Soutok najde své místo v Lanžhotě: Bývalá škola se promění v centrum ochrany přírody

Správa chystané Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok v jihovýchodním cípu Česka bude sídlit v Lanžhotě na Břeclavsku, a to v objektu bývalé školy. V tiskové zprávě to dnes uvedly ministerstvo životního prostředí a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Instituce umístění hledaly několik měsíců, nabídky vhodných objektů zaslala Břeclav a právě Lanžhot. 

„Vybrali jsme tu, která nejlépe vyhovuje potřebám budoucího úřadu a zároveň je výhodná ekonomicky. Klíčové také je, aby místo bylo pro občany dobře dostupné. Volba Lanžhota je logická i proto, že jeho katastr zasahuje do chráněné krajinné oblasti největším dílem ze všech dotčených obcí,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Města a obce také nabídly vhodná místa a objekty pro informační středisko a návštěvnické centrum, takzvaného Domu přírody. S nabídkou se přihlásily Mikulčice, Lanžhot a Břeclav. Na rozdíl od správy CHKO tyto projekty uskutečňuje a provozuje vždy místní partner s podporou státu. Podle institucí je nejvíce připravený projekt návštěvnického centra v zámku v Břeclavi, záměr Mikulčic zřídit informační středisko CHKO vyhodnotily jako také vhodný. Další obce a partneři, například Lednice, Podivín či Národní památkový ústav, projevili zájem o vybudování menších prvků pro návštěvníky.

„Je dobře, že v případě vyhlášení CHKO vznikne hned v prvních letech infrastruktura informující, orientující a usměrňující návštěvníky. Kromě Domu přírody Soutoku se vybudují naučné stezky či ptačí pozorovatelny, které zájemcům usnadní poznávání zdejší jedinečné přírody,“ doplnil Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR.

Budoucí CHKO Soutok zaujímá nekompaktní území o rozloze přes 120 kilometrů čtverečních. Součástí je část Lednicko-valtického areálu severozápadně od Břeclavi a oblast jižně od Břeclavi a Lanžhota, která hraničí s Rakouskem a Slovenskem. Do CHKO bude patřit také území od Lanžhota na severovýchod mezi hranicí se Slovenskem a tokem Kyjovky. Ve střední Evropě jde o unikátní systém lužních lesů.

V Česku je kromě čtyř národních parků 26 CHKO, přičemž naposledy vznikla v roce 2016 CHKO Brdy na ploše bývalého vojenského prostoru.

Zdroj: ČTK